Jdi na obsah Jdi na menu
 


Africký mor prasat a česká koroptev

16. 7. 2017

 

Prase divoké (Sus scrofa) je významnou lovnou zvěří s výskytem ve velké části Eurasie, kromě severních oblastí, a v severní Africe. Dospělí samci (kňouři) dosahují délky až 200 cm a hmotnosti kolem 200 kg. Samice (bachyně) jsou o dost menší. Divočáci žijí v rodinných tlupách o velikosti až 20 kusů nebo v ještě větších skupinách tvořených více rodinami. Ovšem dospělí kňouři žijí samotářsky a k tlupám se přidávají během říje, kdy se bijí o samice. Selat mívá bachyně 3 až 12 a ihned po narození vidí. Prase se v přírodě dožívá deseti let, výjimečně až 20 let.

Za potravou vychází prase divoké až za soumraku, je velmi opatrné a inteligentní. Během jediné noci může urazit dokonce několik desítek kilometrů. V jeho potravě nalezneme lesní plody, kořínky a hlízy, polní plodiny, bezobratlé i drobné obratlovce, ale i drobnou zvěř, polní ptáky a jejich vajíčka. Je také významným predátorem koroptve polní (Perdix perdix) nebo čejky chocholaté (Vanellus vanellus).

prase-divoke-80955.jpg

Prase divoké - krásné i problematické © Jiří Bohdal

 

Letos se v České republice, konkrétně tedy na Zlínsku, objevilo onemocnění africký mor prasat (Pestis Africana Suum). Jedná se o závažné vysoce infekční onemocnění, které má smrtelné následky pro rod prase - u nás tedy pro prase divoké a prase domácí (Sus scrofa f. domestica). Původním rezervoárem nemoci je populace prasat bradavičnatých (Phacochoerus aethiopicus) v Africe (odtud název moru), přes něž se infekce dále šíří prostřednictvím klíšťat. Pro člověka není africký mor prasat přenosný, a tím pádem ani nebezpečný.

Kvůli nálezu již několika desítek divočáků uhynulých na africký mor prasat je nyní povoleno (a doporučeno!) lovit tato zvířata v celé ČR i dosud nepovolenými způsoby a dokonce i za odměnu 1.000 Kč za kus. Je otázkou, zda to schvalují všichni myslivci aktivně pečující o zvěř, ovšem lovecky zaměřeným střelcům nastaly opravdové žně.

Kvůli podpoře dramaticky ubývající drobné zvěře a polních ptáků by, tedy alespoň z pohledu ochrany biodiverzity zemědělské krajiny, bylo vhodné v efektivním odlovu přemnožených divočáků pokračovat i po (snad brzkém) vymýcení afrického moru prasat na našem území.

 

Petr REJZEK

statutární zástupce projektu

 

Použitá literatura: Šťastný K., Červený J.: Zvěř lovná i chráněná v ilustracích Zdeňka Bergera, AVENTINUM s.r.o., Praha 2010.

 

banner-adopce.png

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

AMP

(Lubomir Pospichal, 16. 7. 2017 21:31)

Ahoj Petre,podle meho nazoru se AMP rozsiri do cele CR. Vychazim z tohoto: zacaly zne, to donuti prasata k presunum - male migraci a tedy nakaze dalsich prasat,reky ani dalnice vyrazne prasata nezastavi. Reky maji malo vody a dalnice podchody. Na podzim zacnou hony a dojde k dalsim presunum prasat. Takze zanedlouho bude AMP po cele CR,pocitam do dvou let. Zastrelne je fajn,povoleni strilet vsemoznymi zpusoby a cokoliv bez rozdilu pohlavi a veku taky,ale v dnesni dobe to je vykrik do tmy. Kazdy druhy myslivec ma totiz nocni videni jiz ted! A v kazdem soukromem reviru se lovi cokoliv bez rozdilu pohlavi a veku take uz ted, jen se setri velke bachyne... takze se opet nic zasadne nemeni. Tato povoleni nejsou resenim. Resenim by byl jednoznacny zakaz prikrmovani prasat-zakazat krmeliste. Pak bude muset divocak potravu aktive hledat,tedy vychazet do poli,kde se da na podzim a v zime dobre lovit. Nyni jsou lesy (ve vegetacnim obdobi i pole) celorocne plne krmiva na krmelistich a divocaci prakticky jen obchazi krmeliste-vnadiste. Ale to je vec nazoru... v nemecku maji moznost krmelistat omezenou na 1000 ha = 1 krmeliste. Zde je to zcela volne a jsou pripady i krmelistat po 200 metrech v pasu lesa! Jinak co se tyka drobne - urcite se mistne popuplace drobne muze zvednout,ale nijak zasadni to nebude. Proste pokud nema drobna zver (zajic,bazant,koroptev) celorocne potravu a adekvatni kryt, nemuze se rozsirit nad moznosti prostredi... idealni by byla zmena zakona o ZPF. Asi takto,pole o vymere vetsi nez 50 ha je nutne rozdelit pasem alespon 2m sirokem a v urcite delce... nebo co 1ha,to 10 metru remizku ci meze. Pak zabranime erozi,suchu,povodni a navic zasadne zvedneme diverzitu. A omezit taky biocidy ! A jeste k AMP j- a jsem za nej snad i rad,mozna to "vycisti" myslivost od tzv. praseckaru a lovcu,co znaji jen strelbu. Snizenim loveckych moznosti ukonci cinnost modni myslivci bez zajmu o prirodu a myslivost budou vykonavat zase jen lide se zelenym srdcem a laskou ke zveri. Mam toho na srdci vic,ale uz jsem napsal dost :-) a pisu z mobilu,proto se omlouvam za absenci diakritiky. S pozdravem Lubos Pospichal.

Re: AMP

(Petr Rejzek - Projekt ČIŘIKÁNÍ, 18. 7. 2017 21:48)

Luboši, děkuji za zasvěcený komentář a za informace o krmelištích, které v médiích nezaznívají - přitom jsou důležité. Dnes už máme nalezených 51 kusů prasat s AMP. A k tomu žalobu na toho, kdo nemoc údajně zavlekl na území Česka. Ať už se jednalo o "přirozené" nebo úmyslné zavlečení moru, pořád musíme myslet na to, že nebýt přemnožené populace divočáků, nemoc by se tak rychle nešířila a dala se snadněji vymýtit. Na druhou stranu nemoc funguje jako přirozený faktor pro snížení počtu divokých prasat, když už to člověk-myslivec nezvládá sám (přesněji: nejsou mu státem vytvářeny podmínky). PR