Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bažant obecný / Bažant poľovný / Phasianus colchicus

 

Ačkoli nejde o ptačí druh, který by byl striktně vázán na polní krajinu, resp. primární nebo sekundární step, v oblasti střední Evropy jej můžeme zařadit spíše mezi polní druhy ptáků.

 

 

Vzhled

Samec (kohout) dosahuje délky 75 až 90 cm. Má obvykle tmavou, kovově lesklou zelenomodrou hlavu. Nápadné na hlavě jsou dva „růžky“ z prodloužených pírek a široce lysé, výrazně červené okolí oka. Samci některých poddruhů mají bílý „obojek“ na krku. Peří zespodu a svrchu těla je rezavě hnědé s purpurovým leskem. Některá pera na hřbetě mají bílé skvrny, pera na bocích pak černé skvrny. Ocasní pera jsou dlouhá, světle hnědá až rezavě hnědá s tmavými příčnými proužky.

 

 

  kohout.jpg 

Foto © Ivan Mikšík (www.natureblink.com)

 

 

Samice (slepice) je celkově menší a dosahuje délky kolem 60 cm. Má nenápadné šedohnědé skvrnité zbarvení. Ocas je hnědý s tmavými příčnými proužky.

 

 

 slepice.jpg

 Foto © Ivan Mikšík (www.natureblink.com)

 

 

Rozmnožování

Bažant obecný je polygamní druh. Kohout má obvykle 3 až 5 slepic. Polygamie je pro hrabavé ptáky, až na výjimky, typická. Brzy z jara probíhá tok samců s hlasovými projevy i bubnováním křídel. Samice vyhrabe a vykrouží tělem důlek v zemi, obvykle mezi trsy trávy, poblíž stromu nebo pod keřem. Do hnízda v zápětí snese vejce, která jsou nejčastěji jednobarevná – bílá až olivově zelená. O snůšku 8 – 15 vajíček i později vylíhlá kuřátka se musí slepice starat sama. Doba inkubace vajec trvá obvykle 22 až 27 dní. Ve stáří kolem 45 dnů jsou již mláďata plně vzletná. Po dvou měsících se mláďata zcela od matky osamostatní. Bažant obecný u nás hnízdí do nadmořské výšky 700 m. 

 

 

 vejce.jpg

Foto © Ivan Mikšík (www.natureblink.com)

 

 

Potrava

Potravu bažanti sbírají ráno a později odpoledne. Přes poledne odpočívají v úkrytu. Kuřátka a mladí bažanti potřebují hodně hmyzu a jeho larev. Jedná se především o sarančata, kobylky, mravence, mšice, ale i pavouky a měkkýše. Potřebují také pravidelně pít. K vodě přicházejí většinou v dopoledních hodinách. Stravu jim zpestřují lístky různých bylin a měkké části travin. Dospělí bažanti se živí různými semeny, bobulemi, zelenými částmi rostlin, hmyzem, červy a měkkýši. Ve stravě se objevují také myši a mláďata hadů a ještěrek. U dospělých bažantů výrazně převládá strava rostlinná.

 

Pohyb

Druh je to stálý s celoročním výskytem bez výrazných přesunů. Chodí a přebývá na zemi. Na noc „hřaduje“ na stromech. Od jara do podzimu spí i na zemi. Létá zpravidla jen při vyplašení a na krátkou vzdálenost. Let je prudký, přímý s rychlými hřmotnými rázy křídel, prokládaný klouzavým letem. V otevřené krajině se setkáme s jednotlivými exempláři i s početnými volnými skupinami.

 

 

 let.jpg 

Foto © Ivan Mikšík (www.natureblink.com)

 

 

Hlas

Na zemi se samci ozývají ostrým dalece znějícím „kýry!“ s následným zabubnováním křídly. Ke hřadování vylétají na stromy s hlasitým a opakovaným „kyry, kyry, kyry, kyry,…“.

 

Hlas bažantího kohouta si můžete přehrát na webu Švýcarského ornitologického institutu.

 

Prostředí

Typickým evropským prostředím bažanta obecného je zemědělská krajina nížin a pahorkatin. Můžeme jej potkat ale také ve světlých lesích s bohatým keřovým patrem. Vyskytuje se hojně i na městských periferiích, především na nevyužívaných ruderálních plochách a v oblasti zahrádkářských kolonií. Kromě vysokých horských poloh se vyskytuje na většině území ČR.

 

Populace v ČR

Přestože se jedná o nepůvodní druh, který byl na našem území vysazen před asi 6 staletími z oblasti Kavkazu (přes Francii), přizpůsobil se dobře podmínkám středoevropské kulturní krajiny a populace je poměrně soběstačná. Umělé odchovy a vysazování bažantů v ČR jsou nutné především kvůli dostatečnému zazvěření honiteb, neboť jde o aktivně lovenou zvěř. Ale i kvůli enormnímu tlaku predátorů v degradované zemědělské krajině. Umělé odchovy pomáhají také znovu vytvořit populace bažantů v honitbách postižených povodněmi. Současnou českou populaci tvoří asi 150 – 300 tisíc exemplářů. Oproti minulosti se vlivem a kombinací více faktorů značně snížila.

 

  

 bazanti.jpg

Foto © Ivan Mikšík (www.natureblink.com)

 

 

Původní rozšíření

Bažant obecný je jedním z nejrozšířenějších bažantů. Původní areál rozšíření se prostírá od Kavkazu až do východní a jihovýchodní Asie. Rozšíření je ale ostrůvkovité. Některé poddruhy žijí jen na malém území značně vzdáleném od výskytu ostatních poddruhů. Např. na území Číny zůstali bažanti izolováni pouštěmi v oázách lesů rozmístěných i stovky kilometrů od sebe. Naproti tomu v souvislých zalesněných územích v jiných částech Asie dochází ke křížení poddruhů bažanta obecného.

 

 

LITERATURA:

Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001 – 2003 (K. Šťastný, V. Bejček, K. Hudec, 2006)

Atlas ptáků České a Slovenské republiky (J. Dungel, K. Hudec, 2006)

Průvodce přírodou – Stopy (M. Bouchner, ilustrace M. Váňa, 1997)

Z ptačí říše (J. Spirhanzl Duriš, ilustrace K. Hísek, aktualizace M. Nevrlý, 1987)

Zvířata celého světa: Bažanti a ostatní hrabaví (J. Felix, ilustrace D. Černá, 1980)

  

Petr REJZEK

statutární zástupce projektu

 

 

banner2.png

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Stavy bažantů

(Petr Basta, 31. 1. 2015 11:30)

Zdravim ,chtěl bych se zeptat zda se už někdo začal zabývat situací ohledně stavů bažantů ve volné přírodě. Situaci sleduji a napřiklad tady okolo Havlíčkova Brodu si troufám tvrdit že stavy jsou někde kolem deseti procent proti stavu před 10 lety. Na bažanta narazit nebo alespoň na stopy je opravdu těžké. Zdá se že dokonce koroptve jsou na tom lépe. Myslim že stavy poškodily i vypouštění uměle odchovaných bažantů, které nemaji velkou šanci na přežití a při honech byly pak uloveny ,, původní,, bažanti, kteří měli šanci na reprodukci a v dnešní krajině ještě byly schopni přežívat. Zajímal by mě Váš názor. vcelimedpetr@seznam.cz

Re: Stavy bažantů

(Jiří Kopecký, 13. 12. 2016 17:55)

Ano , vypouštění uměle odchovaných bažantů vede myslivce k tomu že mohou střílet bažanty , ale ti umělí většinou nepřežijí a když tak jejich množení v přírodě je mizivé. Řešení by byl zákaz lovu, tak jako u kororptve.

Re: Re: Stavy bažantů

(Petr Rejzek, 14. 12. 2016 9:18)

Neměli bychom srovnávat divokou populaci koroptve polní a bažanta obecného za účelem stanovení nějakých ochranných podmínek. Koroptev je náš původní druh (na rozdíl od bažanta navíc monogamní), jehož populace se dostala na pokraj vyhynutí. Do toho je to významný druh, který byl důležitou potravní základnou pro různé predátory (včetně chráněných druhů dravců a sov). Kolaps potravní pyramidy je jen velmi těžko napravitelný. V praxi si s tím neví rady ani ochránci přírody, ani myslivci. Představa o vystřílení predátorů je mylná, i když se nabízí jako jednoduché řešení. Než chránit nepůvodního bažanta, raději dostat koroptev na takové počty, aby byl možný její odlov - byť přísně regulovaný. Byl by to obrovský úspěch, ne nemožný.

Dotaz na odchov a vypuštění

(Petr, 31. 5. 2015 3:11)

Dobrý den chci vás poprosit o radu. Našel jsem na poli kuře, předpokládám jedna se o bažanta obecného. Jelikož bydlím v bytě můžu jej odchovat ale po odchovu jej hodlám pustit zpět na svobodu. Nemohu si jej nechat jedním z důvodů je i to že mám doma amerického stafforda, a uhlídat v bytě psa a dospělého jedince by bylo při nejmenším šílenství. A můj dotaz je následující kdy a kde bude nejlepší toho drobka vypustit a jak co nejlépe zvýšit jeho šance na přežití ve volné přírodě? Bydlím v Ostravě tak bych vás chtěl poprosit o pár rad jak a do kdy se o něj postarat a kde by bylo nejlepší jej posléze vypustit? Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den.
elaia@centrum.cz

Thx

(michal, 5. 5. 2015 14:18)

dekuji dost mi to pomohlo v referatu

re

(ada, 1. 3. 2015 19:06)

moc dik pomohlomito

Díky

(žák, 20. 5. 2014 21:38)

Pomohlo mi, to na referát. Moc díky!

Děkuji

(žák, 19. 1. 2014 16:18)

Děkuji, moc mi to pomohlo na referát do školy

Děkuju

(STUDENT, 12. 1. 2014 14:57)

Super pomohlo mi to na seminární práci (Y)

bažanti

(Samir, 18. 10. 2013 14:36)

je to zajímavé do školy