Jdi na obsah Jdi na menu
 


Polní ptáci pod drobnohledem

22. 5. 2017

 

V předchozím článku, který se věnoval základní interpretaci výsledků z výzkumu agroekosystémů 2013-2014, jsme se zaměřili na způsob stanovení "kvality ptačího společenstva". Postup založený na počtech druhů polních ptáků a z nich vylišených zemních hnízdičů a chráněných druhů, ale i ověření výskytu koroptve, dokáže snadno seřadit porovnávané lokality. Pro bližší analýzu ptačího společenstva, které odráží ekologický stav zemědělské krajiny, však musíme jít ještě o kus dál a porovnat počty jedinců u druhů zvláště citlivých na způsob zemědělského hospodaření. Těmi jsou samozřejmě zemní hnízdiči a chráněné druhy.

cejka-chocholata--vanellus-vanellus--xii.jpg

Čejka je zemní hnízdič, druh citlivý na způsob hospodaření © Jiří Bohdal

 

Nejdříve jsme porovnali "nejlepší" a "nejhorší" lokalitu, tedy Šardice a Rohatec (obě okr. Hodonín). V grafu vidíme, že počty jedinců jsou přímo úměrné počtům druhů. Lokality si proto uhájily své postavení na žebříčku kvality ptačího společenstva.

nej-lokality.png

 

Překvapením ovšem bylo porovnání ornitologicky "podobných" lokalit. Chtěli jsme vyzkoušet, nakolik je naše metodika výzkumu agroekosystémů citlivá a věrohodná. Abychom odstranili možnou nepřesnost získávání údajů různě zkušenými ornitology, vzali jsme si dvě lokality procházené jedním ornitologem. Jednalo se o Pavlovice u Přerova (okr. Přerov) a Březí (okr. Břeclav). Každá lokalita měla stejný počet druhů zemních hnízdičů (6) a stejný počet chráněných druhů (4).

podobne-lokality.png

 

Na grafu vidíme, že z předchozího hodnocení jen o něco horší lokalita má výrazně větší počet jedinců chráněných druhů. Pro vysvětlení této "anomálie" je nutné se zaměřit na stav krajiny a způsob zemědělského hospodaření.

ortofoto3.png

Porovnání krajinné struktury na leteckých snímcích © Mapy.cz (upraveno)

 

Na předchozím obrázku vidíme, že podle porovnání leteckých snímků jsou obě lokality podobné. Lokalita Pavlovice u Přerova se co do typů, počtu a plošného zastoupení trvalých krajinných prvků jeví dokonce jako ekologicky stabilnější a šlo by předpokládat tedy právě zde vyšší podíl druhů (ale i počtu jedinců!) citlivých na stav zemědělské krajiny. Výsledek je však opačný, a tak se krajinná struktura ukazuje jako méně významný faktor. Tím hlavním je způsob zemědělského hospodaření.

zetor.jpg

Způsob zemědělského hospodaření je pro biodiverzitu zásadní © NSK

 

Zatímco na lokalitě Pavlovice u Přerova převládá intenzivní způsob zemědělského hospodaření v podobě několika málo plodin na obrovských plochách a s použitím nejtěžší zemědělské techniky (a chemických prostředků pro výživu a ochranu rostlin), na lokalitě Březí má hospodaření zcela jiný charakter.

img_0071.jpg

Typická "krajina velkých polí" na lokalitě Pavlovice u Přerova © NSK

 

Lokalita Březí byla zvolena mezi jmenovanou jihomoravskou obcí a dolnorakouskou obcí Ottenthal. Zrovna to rakouské, maloplošné zemědělské hospodaření s použitím více druhů obilnin, olejnin a zeleniny na drobných políčkách, obhospodařovaných především malou zemědělskou technikou a ručním okopáváním, zajistilo výskyt většího počtu jedinců citlivých druhů.

konipas-lucni-155245.jpg

Konipas luční je nejhojnějším chráněným druhem u Březí © Jiří Bohdal

 

Výsledky z výzkumu agroekosystémů 2013-2014 poukazují na špatně nastavenou podporu biodiverzity v zemědělské krajině České republiky, tedy zejména v oblastech, kde se intenzivně hospodaří na orné půdě. Zakládání nových krajinných prvků, především na bázi výsadby dřevin, je přeceňováno a mnohem větší význam by mělo rozbití velkých polních celků do malých políček, kde by se střídalo více druhů plodin. Tato mozaika by pak zajistila dostatek potravy, úkrytů i vhodné mikroklima pro ubývající polní ptáky po celou hnízdní sezónu. Samozřejmě taková obroda českého zemědělství by znamenala také uplatnění menší zemědělské techniky, snížila by používání chemických prostředků, a k tomu by ještě zvýšila zaměstnanost v zemědělství, jejíž úroveň je u nás ve srovnání s okolními zeměmi velmi nízká. Navíc by se mohly kvalitní regionální potraviny dostávat ve vyšší míře ke spotřebitelům, po čemž je stále větší poptávka. Na těchto souvislostech vidíme, že podpora biodiverzity zemědělské krajiny, o kterou usilujeme v Projektu ČIŘIKÁNÍ, má velký celospolečenský význam.

 

Do 2. běhu výzkumu agroekosystémů 2017-2018, který je zaměřen na zjišťování kvality společenstva polních ptáků, se můžete také zapojit. Vhodný termín pro ornitologické průzkumy se ale chýlí ke konci, a tak se neváhejte přihlásit obratem po přečtení tohoto článku - více informací ZDE.

 

Petr REJZEK

statutární zástupce projektu

 

 

banner-adopce.png

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář