Jdi na obsah Jdi na menu
 


Aktualizováno: Africký mor prasat a česká koroptev

21. 8. 2017

 

Prase divoké (Sus scrofa) je významnou lovnou zvěří s výskytem ve velké části Eurasie, kromě severních oblastí, a v severní Africe. Dospělí samci (kňouři) dosahují délky až 200 cm a hmotnosti kolem 200 kg. Samice (bachyně) jsou o dost menší. Divočáci žijí v rodinných tlupách o velikosti až 20 kusů nebo v ještě větších skupinách tvořených více rodinami. Ovšem dospělí kňouři žijí samotářsky a k tlupám se přidávají během říje, kdy se bijí o samice. Selat mívá bachyně 3 až 12 a ihned po narození vidí. Prase se v přírodě dožívá deseti let, výjimečně až 20 let.

Za potravou vychází prase divoké až za soumraku, je velmi opatrné a inteligentní. Během jediné noci může urazit dokonce několik desítek kilometrů. V jeho potravě nalezneme lesní plody, kořínky a hlízy, polní plodiny, bezobratlé i drobné obratlovce, ale i drobnou zvěř, polní ptáky a jejich vajíčka. Je také významným predátorem koroptve polní (Perdix perdix) nebo čejky chocholaté (Vanellus vanellus).

prase-divoke-80955.jpg

Prase divoké - krásné i problematické © Jiří Bohdal

 

Letos se v České republice, konkrétně tedy na Zlínsku, objevilo onemocnění africký mor prasat (Pestis Africana Suum). Jedná se o závažné vysoce infekční onemocnění, které má smrtelné následky pro rod prase - u nás tedy pro prase divoké a prase domácí (Sus scrofa f. domestica). Původním rezervoárem nemoci je populace prasat bradavičnatých (Phacochoerus aethiopicus) v Africe (odtud název moru), přes něž se infekce dále šíří prostřednictvím klíšťat. Pro člověka není africký mor prasat přenosný, a tím pádem ani nebezpečný.

Kvůli nálezu již několika desítek divočáků uhynulých na africký mor prasat je nyní povoleno (a doporučeno!) lovit tato zvířata v celé ČR i dosud nepovolenými způsoby a dokonce i za odměnu 1.000 Kč za kus. Je otázkou, zda to schvalují všichni myslivci aktivně pečující o zvěř, ovšem lovecky zaměřeným střelcům nastaly opravdové žně.

 

AKTUÁLNĚ: Za každého divočáka odchyceného do klece dostanou myslivci 4000 korun. Zástřelné za odlovený kus mimo ohnisko nákazy, kde se střílet nesmí, činí na Zlínsku 3000 korun. Další peníze dostávají myslivci ze zamořené oblasti od kafilerie, kam musejí ulovené kusy odvážet. Za sele je to 1000, za lončáka 2000 a za dospělého divočáka 3200 korun. Více zde...

 

Kvůli podpoře dramaticky ubývající drobné zvěře a polních ptáků by, tedy alespoň z pohledu ochrany biodiverzity zemědělské krajiny, bylo vhodné v efektivním odlovu přemnožených divočáků pokračovat i po (snad brzkém) vymýcení afrického moru prasat na našem území.

 

Petr REJZEK

statutární zástupce projektu

 

Použitá literatura: Šťastný K., Červený J.: Zvěř lovná i chráněná v ilustracích Zdeňka Bergera, AVENTINUM s.r.o., Praha 2010.

 

banner-adopce.png

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

AMP

(Lubomir Pospichal, 16. 7. 2017 21:31)

Ahoj Petre,podle meho nazoru se AMP rozsiri do cele CR. Vychazim z tohoto: zacaly zne, to donuti prasata k presunum - male migraci a tedy nakaze dalsich prasat,reky ani dalnice vyrazne prasata nezastavi. Reky maji malo vody a dalnice podchody. Na podzim zacnou hony a dojde k dalsim presunum prasat. Takze zanedlouho bude AMP po cele CR,pocitam do dvou let. Zastrelne je fajn,povoleni strilet vsemoznymi zpusoby a cokoliv bez rozdilu pohlavi a veku taky,ale v dnesni dobe to je vykrik do tmy. Kazdy druhy myslivec ma totiz nocni videni jiz ted! A v kazdem soukromem reviru se lovi cokoliv bez rozdilu pohlavi a veku take uz ted, jen se setri velke bachyne... takze se opet nic zasadne nemeni. Tato povoleni nejsou resenim. Resenim by byl jednoznacny zakaz prikrmovani prasat-zakazat krmeliste. Pak bude muset divocak potravu aktive hledat,tedy vychazet do poli,kde se da na podzim a v zime dobre lovit. Nyni jsou lesy (ve vegetacnim obdobi i pole) celorocne plne krmiva na krmelistich a divocaci prakticky jen obchazi krmeliste-vnadiste. Ale to je vec nazoru... v nemecku maji moznost krmelistat omezenou na 1000 ha = 1 krmeliste. Zde je to zcela volne a jsou pripady i krmelistat po 200 metrech v pasu lesa! Jinak co se tyka drobne - urcite se mistne popuplace drobne muze zvednout,ale nijak zasadni to nebude. Proste pokud nema drobna zver (zajic,bazant,koroptev) celorocne potravu a adekvatni kryt, nemuze se rozsirit nad moznosti prostredi... idealni by byla zmena zakona o ZPF. Asi takto,pole o vymere vetsi nez 50 ha je nutne rozdelit pasem alespon 2m sirokem a v urcite delce... nebo co 1ha,to 10 metru remizku ci meze. Pak zabranime erozi,suchu,povodni a navic zasadne zvedneme diverzitu. A omezit taky biocidy ! A jeste k AMP j- a jsem za nej snad i rad,mozna to "vycisti" myslivost od tzv. praseckaru a lovcu,co znaji jen strelbu. Snizenim loveckych moznosti ukonci cinnost modni myslivci bez zajmu o prirodu a myslivost budou vykonavat zase jen lide se zelenym srdcem a laskou ke zveri. Mam toho na srdci vic,ale uz jsem napsal dost :-) a pisu z mobilu,proto se omlouvam za absenci diakritiky. S pozdravem Lubos Pospichal.

Re: AMP

(Petr Rejzek - Projekt ČIŘIKÁNÍ, 18. 7. 2017 21:48)

Luboši, děkuji za zasvěcený komentář a za informace o krmelištích, které v médiích nezaznívají - přitom jsou důležité. Dnes už máme nalezených 51 kusů prasat s AMP. A k tomu žalobu na toho, kdo nemoc údajně zavlekl na území Česka. Ať už se jednalo o "přirozené" nebo úmyslné zavlečení moru, pořád musíme myslet na to, že nebýt přemnožené populace divočáků, nemoc by se tak rychle nešířila a dala se snadněji vymýtit. Na druhou stranu nemoc funguje jako přirozený faktor pro snížení počtu divokých prasat, když už to člověk-myslivec nezvládá sám (přesněji: nejsou mu státem vytvářeny podmínky). PR