Jdi na obsah Jdi na menu
 


Koroptev ve správních řízeních a ochrana populace

31. 1. 2017

 

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanovuje základní podmínky ochrany zvláště chráněných druhů živočichů. Koroptev polní (Perdix perdix) patří mezi zvláště chráněné druhy v nejnižší kategorii „ohrožený“, přestože její česká populace je ve skutečnosti kriticky ohrožená (více ZDE).

 

CITACE ZÁKONA

§ 50   Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů

(2)  Je  zakázáno  škodlivě  zasahovat  do  přirozeného  vývoje zvláště

   chráněných  živočichů,  zejména  je  chytat,  chovat  v  zajetí, rušit,

   zraňovat  nebo  usmrcovat.  Není  dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či

   přemisťovat  jejich  vývojová  stádia  nebo  jimi užívaná sídla. Je též

   zakázáno  je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za

   účelem prodeje nebo výměny.

 

Občanská sdružení (dnes se jedná o „spolky“) se mohou podle stejného zákona aktivně účastnit rozhodovací procesu, tedy správních řízení, ve kterých se řeší výjimky ze základních podmínek ochrany koroptve polní.

 

CITACE ZÁKONA

§ 70   Účast občanů

 (2)  Občanské  sdružení  nebo  jeho organizační jednotka, jehož hlavním

   posláním  podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské

   sdružení"),  je  oprávněno,  pokud  má právní subjektivitu, požadovat u

   příslušných  orgánů  státní správy, aby bylo předem informováno o všech

   zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou

   být  dotčeny  zájmy  ochrany  přírody  a  krajiny chráněné podle tohoto

   zákona.  Tato  žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji

   podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována.

 

V roce 2016 jsme sledovali správní řízení, v nichž byly dotčeny zájmy koroptve polní. Oslovili jsme k tomu všechny krajské úřady v České republice. Vstřícnější spolupráce probíhala jen s některými z nich (tj. adresné zasílání informací o zahajovaných správních řízeních). To by ale mělo stačit pro představu, co může ovlivňovat současnou českou koroptví populaci z pohledu výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny. Všechna správní řízení lze rozdělit do následujících okruhů:

 

  • Zásah do biotopu
  • Držení a chov
  • Transport a vypouštění
  • Záchranné stanice
  • Genetická banka

 

Sběr vzorků pro Národní genetickou banku živočichů (NGBŽ) a činnost záchranných stanic pro zraněná, nemocná a opuštěná zvířata nepředstavují pro koroptví populaci žádný negativní vliv. Výjimečně má zájem o chov koroptví zoologická zahrada, která chce druh lépe představit veřejnosti. Jedinci pocházejí z umělých chovů. V tomto případě se jedná o užitečnou osvětovou činnost.

 

O povolení k držení a chovu, ale i transportu a vypouštění koroptve polní žádají především chovatelé a myslivci, kteří hodlají české koroptví populaci významně pomoci aktivní podporou druhu. Jedná se o snahy znovuosídlit koroptvemi již opuštěnou lokalitu nebo posílit zbytkovou místní populaci. Koroptve pocházejí z českých chovů, ovšem někdy jsou zakoupena také vajíčka ze zahraničí. Tuto činnost, pokud je odborně sledovaná a metodicky správná, je potřeba podporovat.

 

Zásah do biotopu koroptve polní je jediná činnost, která je předmětem správních řízení a má většinou významný negativní vliv. Jde o nejrůznější developerské projekty nebo dopravní stavby, kdy dochází k záboru a nenávratné likvidaci biotopů pro celou řadu živočichů a rostlin. Tyto stavební projekty mají zpravidla vymezenou položku v rozpočtu na tzv. vegetační úpravy a případně jsou i nařízeny náhradní výsadby za vykácené dřeviny. Pokud se místní ekologické nebo myslivecké spolky přihlásí do takového správního řízení, mohou vznést své připomínky a zároveň navrhnout konkrétní podobu kompenzačních opatření. Ta mohou spočívat v úpravě projektu vegetačních úprav s cílem prosadit původní druhy bylin a dřevin a zároveň dát prioritu keřovým výsadbám. Tvorbu nových přírodních biotopů, doprovodné zeleně nebo okrasných záhonů lze doplnit také o krajové odrůdy ovocných dřevin.

 

O ochranu přírody a krajiny se ve svém okolí nejlépe postarají místní lidé. Oni jistě nebudou blokovat veřejně prospěšné projekty „za každou cenu“, ale najdou společně s investorem co nejzelenější řešení. V krajním případě lze hodně zachránit právě (nařízenými) ekologickými kompenzačními opatřeními, včetně tvorby a údržby nových biotopů, jako jsou tůně, suché kamenné zídky, křovinaté valy, živé ploty, ovocné aleje apod.

 

Petr REJZEK

statutární zástupce projektu

 

 

banner-adopce.png

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář